Internetová poradna » Rodina, Dlužníci, dluhy, Reality - nemovitosti, Společnosti, s.r.o., spolky, Senioři

Jméno a příjmení:
ID dotazu: 20150008
Sekce dotazů: Rodina, Dlužníci, dluhy, Reality - nemovitosti, Společnosti, s.r.o., spolky, Senioři
Předmět dotazu (nadpis): kóma
Text dotazu: Pán upadl do kómatu a dle lékařů tento stav může trvat měsíce, i roky. Tímto se chod celé firmy zastavil. Jeho dcera by ráda pokračovala v obnovení výroby a upokojování potřeb odběratelů, ale nemá pravomoci v jednání a zastupování, přístupy k účtům, aby mohla hradit faktury za dodávky surovin a energií atp. Jak ustanovit dočasného správce do uzdravení dotyčného, kdo to může být, je to vůbec řešitelné?
Vloženo: 25. ledna 2015, 12:27 hod.
Odpověď na dotaz: Na podobné případy pamatuje nový občanský zákoník – zákon č. 89/2012 Sb.:
Zastoupení členem domácnosti – nejmírnější a zřejmě i nejrychlejší opatření (§ 49 až § 54),
Omezení svéprávnosti – citelný zásah do práv člověka (§ 55 až § 65),
Opatrovnictví člověka - logický následek omezení jeho svéprávnosti (§ 457 až § 485).
Vždy je zapotřebí příslušné rozhodnutí soudu, přičemž se postupuje zejména podle zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních. Je vhodné využít služeb právníka specializujícího se na tuto problematiku.
Zastoupení členem domácnosti
·Brání-li duševní porucha zletilému, který nemá jiného zástupce, samostatně právně jednat, může ho zastupovat jeho potomek, předek, sourozenec, manžel nebo partner, nebo osoba, která se zastoupeným žila před vznikem zastoupení ve společné domácnosti alespoň tři roky.
·Ke vzniku zastoupení se vyžaduje schválení soudu.
·Zastoupení se vztahuje na obvyklé záležitosti, jak to odpovídá životním poměrům zastoupeného.
·Zástupce může nakládat s příjmy zastoupeného v rozsahu potřebném pro obstarání obvyklých záležitostí, jak to odpovídá životním poměrům zastoupeného; s peněžními prostředky na účtu zastoupeného však může nakládat jen v rozsahu nepřesahujícím měsíčně výši životního minima jednotlivce podle jiného právního předpisu.
Omezení svéprávnosti
·Omezit svéprávnost člověka lze jen tehdy, hrozila-li by mu jinak závažná újma a nepostačí-li vzhledem k jeho zájmům mírnější a méně omezující opatření.
·Omezit svéprávnost člověka může jen soud.
·Soud může omezit svéprávnost člověka v rozsahu, v jakém člověk není pro duševní poruchu, která není jen přechodná, schopen právně jednat, a vymezí rozsah, v jakém způsobilost člověka samostatně právně jednat omezil.
·Soud může v průběhu řízení o omezení svéprávnosti svěřit třetí osobě provedení určitých jednotlivých právních jednání nebo správu majetku, je-li to nutné, aby se zabránilo závažné újmě.
·Soud může svéprávnost omezit v souvislosti s určitou záležitostí na dobu nutnou pro její vyřízení, nebo na jinak určenou určitou dobu, nejdéle však na tři roky; uplynutím doby právní účinky omezení zanikají. Zahájí-li se však v této době řízení o prodloužení doby omezení, trvají právní účinky původního rozhodnutí až do vydání nového rozhodnutí, nejdéle však jeden rok.
·V rozhodnutí o omezení svéprávnosti jmenuje soud člověku opatrovníka.
Opatrovnictví člověka
·Soud jmenuje opatrovníka zejména tomu, koho ve svéprávnosti omezil, (…) nebo tomu, jehož zdravotní stav mu působí obtíže při správě jmění nebo hájení práv.
·Rozhoduje-li soud o jmenování opatrovníka člověku, může tak učinit až po jeho zhlédnutí, nebrání-li tomu nepřekonatelná překážka; musí též vyslechnout jeho vyjádření nebo jinak zjistit jeho stanovisko a vycházet z něho.
·Soud jmenuje opatrovníkem osobu, kterou navrhl opatrovanec. Není-li to možné, jmenuje soud opatrovníkem zpravidla příbuzného nebo jinou osobu opatrovanci blízkou, která osvědčí o opatrovance dlouhodobý a vážný zájem a schopnost projevovat jej i do budoucna.
www.pravnidotazy.eu
Odpovězeno: 25. ledna 2015, 20:53 hod.

|